Jeden voják se vracel po sedmi letech služby konečně domů do Pracejovic. Bylo již šero a on se dostal do bažin, kde zrovna počala tančit světélka. Hned se k němu měla a vedla ho stále hlouběji. Světlici počali konat své zhoubné dílo, a tak ho váleli v bahně, tloukli a nakonec nebohého hodili do Otavy. Druhý den lidé našli vojákovo bezduché tělo na břehu. Už mu nikdo nedokázal pomoci.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.