Při cestě ze Strakonic do Volyně, u lesa zvaného Hole, stával divný kámen. Měl podobu ženy s outěžkem a lid jej zval Alžbětou. Zvláště ženy se domnívaly, že je to bohyně pomocnice v těžké hodince porodu. I chodili k ní z celého okolí těhotné ženy a přinášeli jí v oběť voskové svíce, pentle, věnce i peníze. Tak to trvalo mnoho let až konečně páni ze Strakonic sochu nechali odvézt. Kámen vznikl prý tak, že tudy jela kdysi svatba a spřežení se připletl do cesty farář, který nesl nemocnému svátost oltářní. A jedna rozjařená žena s outěžkem jej častovala nevybíravými slovy. Za toto rouhání vynesl nad ní farář klatbu a ona v okamžení zkameněla i s kočárem a svatebčany. Po čase byly ostatní kameny rozebrány různými stavebníky a zůstala ona těhotná žena. Kdo se však ke kameni choval neuctivě, se zlou se potázal. Když kámen vyvrátili nezbední pasáci, promluvil kámen k jednomu kolemjdoucímu: „Dojdi k rychtáři Sousedovskému, aby mne na své místo ihned zase dáti hleděl, sice nestane-li se tak, potká ho neštěstí!“ Jindy, když se kameni vysmíval jeden podnapilý soused, málem se pak utopil v louži.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.