Na štěchovickém zámečku bylo rušno. Mladému dědici rodu Tašků přijela snoubenka. Mladý pár se za chvíli vytratil a zamířil do polí směrem k řece. Byly žně. Tu se na cestě mezi žity náhle objevil pořádný ušák. Rytíř Pavel nedával bez pušky ani ránu a tak byl připraven. Strhl ji s ramene, aby po zajíci střelil. Nešťastnou náhodou vylétla střela a zasáhla jeho nastávající přímo do hlavy. Dívka byla na místě mrtvá. Mladíkovi se zhroutil celý svět. I dal v těch místech vysadit dvě lípy. Jednu malolistou své snoubence a druhou velkolistou sobě. Po celý ten čas, když přichází podzim, snášejí se listy podobné srdcím na zem. Tam jsou alespoň na chvíli spolu. Dva nešťastné lidské osudy vtělené do stromů.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.