U Štěkně rozkládá se veliký les. V něm se kdysi proháněl divý muž a tropil si z lidí švandu. Hejkáním plašil děti na jahodách, suché větve metal bábám pod nohy. Nejhůře však dopadl ten, kdo se mu posmíval a odpovídal na divé hejkání. Tu se hejkal zlobil tak, že bylo slyšet jeho bouření v chaloupkách U Dobré vody či na Slatině. A vyděšení lidé radši ani do lesa na dříví nechodili a mrzli ve svých domovech. Až jim kdosi poradil, aby položili vdolky či placky někam v lese pod stromek. Hejkal přijde, dá se do jídla a udobří se. Sedlák Řápek dokonce navnadil divého muže plackami s medem. Celý týden pak klidně svážel dříví z lesa na dvůr, až měl zásoby na půlku zimy. Jenže místo vděčnosti ho chytily roupy a donesl nakonec hejkalovi placky sypané pepřem. Tu noc divný muž rozpoutal takovou bouři v lese, že lidé poděšeni rozsvěceli hromničky v oknech. Jen sedlák se smál, jak divouse doběhl. Však také hejkal číhal na Řápka ve dne v noci. Uplynul čas, dříví došlo, a tak došlo i na sedláka. Nedalo se nic dělat, do lesa musel. I když do panského měli lidé zapovězeno a všude hlídali hajní, dodal si odvahy. Došel navečer do lesa a tam si vyhlídl dvě pěkné sosny. Druhý den šel i s čeledínem najisto. Sotva se pila zařízla do kmene, uslyšeli příšerný chechot. A vzápětí na ně skočili dva panští hajní. Čeledín vzal nohy na ramena, ale sedlák uvízl v pasti. Tlukou ho a vedou na zámek jako pytláka. Tam hned poručili a Řápek skončil v šatlavě. Pustili ho až za týden. Zařekl se na kanceláři, že už nikdy nepůjde do panského lesa, a hořce vzpomínal na placky s pepřem.

Prameny a literatura

  • Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost SOkA Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Štěkeň, městys
  • Okres:
    Strakonice
  • Region:
    Strakonicko
  • Kraj:
    Jihočeský