Jeden hornosínský chalupník vezl na trakaři zrno k semletí. V huťském mlýně přišel na řadu dost pozdě, a tak se s moukou navracel domů již za tmy. Sotva se dostal na svah Bělčické hory, ozvala se rána a jako by něco těžkého dopadlo na trakař. Hrůza muže obešla a napjal všechny síly, aby tu tíhu přemohl. Celý zničený dotáhl náklad domů a běží k sousedům, že má na trakaři strašidlo. Sousedi mu řekli obvyklé: „Ráno moudřejší večera“ a s tím se rozešli. Když časně ráno šli navštívit bláznivého souseda, museli se pak smát. Trakaři někde po cestě upadlo kolo, pro se ten náklad zdál tak těžký. Nu a soused? Ten nevěřil svým očím a nakonec se musel smát také. Vždyť je lepší mít o kolečko míň na trakaři než v hlavě.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.