Byl v Třemšíně hrad a na něm panoval udatný rytíř. Žena mu zemřela a zanechala po sobě krásnou dcerku. Když dospěla, neměla o nápadníky nouzi. Konečně ji otec zasnoubil jednomu mladému zemanovi. A tak dívka radostně pobíhala hradem a vesele si prozpěvovala. V tom hradě měli starý zvon, který ráno, v poledne i večer svým hlasem volal do širého kraje. Jeho tón však zněl smutně. I usmyslel si rytíř, že povolá zvonaře, který by měl ulít nový zvon se stříbrným hlasem. Hlasem jeho šťastné dcery. Když mistr počal tavit kov, přijel do hradu posel se smutnou zprávou. Nečekaně zemřel snoubenec oné dívky. V žalosti sejmula dívka zásnubní prsten a vhodila jej do tyglíku se zvonovinou. Potom beze slova odešla do svého pokoje a živá už z něj nevykročila. Když se zvonař chystal vyzdvihnout nový zvon na hradní věž, zdrcený otec jej zarazil a přikázal mu, aby zvon odvezl do Hvožďan a zavěsil do zvonice kostela. Tento zvon poprvé zvonil, když pochovávali nebohou dívku z třemšínského hradu. A jeho krásný hlas pak dlouhá léta vyprávěl o ztracené lásce a marném prstenu.

Prameny a literatura

  • Jan Pavel Hille, pozůstalost SokA Strakonice

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Hvožďany
  • Okres:
    Strakonice
  • Region:
    Blatensko
  • Kraj:
    Jihočeský