Okolí Lnář je plné rybníků. Jednou po velikém dešti se jeden strhnul a kalná voda divoce proudila potokem. Sedlák s Vísky se hned chopil příležitosti a nastražil do proudu síť. Večer se šel podívat a hle, mezi drobnými rybkami se leskne tělo mohutné štiky. I nasypal úlovek do pytle a spokojeně kráčí domů. Pomalu padalo šero, když tu se od blízkého lesíka ozvalo: „Kde jsi, kde jsi, hikli, mikli?!“ „Já jsem tady v pytli:“ ozvalo se sedlákovi na zádech. Praštil pytlem na zem a z něho se vysypaly rybičky a mezi nimi trůní – vodník! Ošklivě se směje: „To jsem ti dal!“
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.