Kdysi u Tálínského rybníka sušil zdejší sedlák seno. Ráno, když rozhazoval kopice, spatřil na břehu tři překrásné panny, které si rozčesávaly dlouhé rusé vlasy. Hospodář se k nim připlížil a jednu z nich vzal do náruče. Zbylé dvě na útěku volaly: „Sestřičko Maxmiliánko, nepovídej, nač je dobrá mrkvová voda a černobýl!“ Hospodář si vílu odnesl domů, aby pomáhala jeho ženě s domácností. Byla prý velmi opatrná na oheň a vždy po vaření všechny uhlíky kolem obmetla a ulila vodou. Také ostatním lidem v domě tento zvyk kladla na srdce. Jednou však na toto opatření zapomněli, oheň neuhasili. Poté vodní panna zmizela a s ní i její družky z Tálínského rybníka.

Prameny a literatura

• Anna Krejčová in Zlatá stezka R 4

Další pověsti z této obce

Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Tálín
• Okres:
  Písek
• Region:
  Písecko
• Kraj:
  Jihočeský