Byl čas posvícení a celá noční krajina byla plná hloučků, které v hovoru či potichu mířily do hospod k muzikám. Tenkrát se tančívalo celou noc a lidé se rozcházeli až k ránu. Ale dvě kamarádky utekly z Putimi dřív a vydaly se domů. Ještě jim v hlavě zněly písničky, ale moc spokojené nebyly. Cestou hudrovaly, že si málo zatančily, že je, chudé děvečky, málo chlapci vodili v kole. Nakonec je ovládl úplný vztek a jedna z nich vykřikla do noci: „Sakra, já bych tancovala – třeba se samým čertem!“ Hned jak to děvče zakřičelo, vyskočil zpoza stromu čert, chytil obě dívky kolem pasu a už začal ďábelský rej. Čert se s nimi točil tak dlouho, dokud v blízké vesnici nezakokrhal první kohout. V tu chvíli je – bezduché – pustil na zem a ztratil se. Ráno je tam našel ležet hajný pod jednou borovicí. Na památku visel v těch místech na skle malovaný obrázek, který líčil ten čertovský tanec dvou děveček.

Prameny a literatura

• Tomáš Staněk, dva sešity povídaček, rukopis 1940-60

Další pověsti z této obce

Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Hůrka, část města Písku
• Okres:
  Písek
• Region:
  Písecko
• Kraj:
  Jihočeský