Znáte tuhle? Kačerovy dudy pískají všudy: v rokli i v lese, kde je Kačer nese. Nu, pěkná je ta dudácká, ale dudáci nechodili jen necestou, občas si to namířili pěkně po silnici a rovnou do hospody. Jako ten dudák, strejda Cajs, který se ocitl na podobné cestě i s kumpánem houslistou: Bylo to koncem masopustu, čas nečas a k tomu fujavice. Dudy i s houslemi nesměly chybět na žádné svatbě a tak naši milí muzikanti dostali pozvání do jedné vsi. Z Nového Dvora si to štrádovali a už se těšili na teplé závětří i nějaký ten máz piva. Co čert nechtěl, do cesty se jim postavila kestřanská hospoda. A že se musejí trochu ohřát. Sotva otevřeli dveře, koukají, v jednom koutě táboří se svými „plechy“ dechovka a v druhém roztává „šmytcová muzika“. Strejda dudák i s kamarádem zalezli za veliká hospodská kamna. To co vypadalo jako rampouchy se snažili proměnit zpátky v ruce a nohy. Po nějaké chvíli kdosi vyzval hudebníky, ať prý ukážou, co dovedou. A tak nejdříve spustila pěkně od podlahy dechovka. Potom začala houst muzika s houslemi. Lidí přibývalo, i vzduch houstl, a kapely hrály, až se hory zelenaly, ač byl únor. Dobří hospodáři zuli „mejšlata“ a už byli v kole. Naši dva braši za kamny odpočívali, až se z nich kouřilo, jenže všeho dočasu. „Vy za těma kamnama, dyj ste taky muzikanti, tak teda ňákou spuste, ať víme, co vy umíte!“ Tak i jinak nutili místní, aby třetí muzika zahrála tu svou. Dudy i s houslemi měly tedy své sólo. A hrály a hrály, Kestřaňáci vejskali, šestáky pršely do čepice a o ty zbývající muzikanty už nikdo ani pohledem nezavadil. Ti se ale urazili a začali najednou hrát, každý tu svou notu. Randál byl náramný až se střecha hospody třásla. Lidi se tomu strašnýmu virválu nejprve smáli, ale pak, když šlo do tuhého, utíkali ven. A žádnej muzikant nechtěl přestat hrát!Až do toho přišel družba jedný svatby: „No, todlecto je kočičina, ta by všecky čerty z pekla vyhnala“ a už jednu muziku hnal na svatební zábavu, která se právě začínala. Druzí muzikanti také pokračovali za svým vejdělkem a i náš strejda dudák s houslistou mířili k svému cíli, i když už byli pivem notně posíleni a pár šestáků do foroty jim také cinkalo v kapsách.~Ta bitva hudební se mírem skončila a kraj, který se chystal na postní smutné dni, se ještě na chvíli ozval svatebním veselím, které probíhalo tím časem v nejedné prácheňské vesnici.

Prameny a literatura

• Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost SOkA

Další pověsti z této obce

• Dva druzi, věrní nevěrní - Kdysi se usadili v Kestřanech dva věrní druzi. I rozhodli se, že si…
• Vytrestaní furianti - Dva mládenci nesli do Lhoty troky na zabíjačku. Už byl večer a na…
• Tři nešťastní duchové - Na zámku kestřanském seděl v ložnici u stolu majitel statku…
• Perné zázraky - Nad Kestřany je malebný kopeček. Kdysi se tam zastavil svatý Wolfgang…

• Kategorie:
  Škádlivky
• Obec:
  Kestřany
• Okres:
  Písek
• Region:
  Písecko
• Kraj:
  Jihočeský