V dávných dobách občas obyvatele jižních Čech trápil mor. V Bukovanech se o tom vyprávěla tato pověst. - Až do narození Krista Pána rostlo kamení z hlubin. Země byla sice obklopena čerstvým povětří, avšak zezdola stoupaly škodlivé výpary. Jakmile se Kristus Pán narodil, země už nerostla, ale zhoubné výpary zůstaly doposud. Má-li mor či jiná hromadná nemoc vypuknout, ukazujete se to tím, že nad vodami se jako sudy valí tmavá pára a kam se tato snese, smrt jí doprovází. Snad z moře mor se béře, to podle jména.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.