Nad Vltavou se nacházela zvláštní stráň zvaná Peklo. Poblíž stála Moravců samota, o níž se vyprávěly divoké příhody. Jednou tudy šel pantáta z kučeřské samoty. Milá hospoda zůstala za ním a před ním lezavá noc, jak už to při řece bývalo. Tu ho někdo ve tmě chytil za ruku. Když přišel domů, měl na ní rudý otisk nějakého pařátu. Jindy tu v mlze zabloudil a radši přespal na zemi. Když opadla mlha, viděl, že je jen dva kroky od strmé skály spadající k Vltavě.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.