Kdysi se v uherské zemi narodil jedněm rodičům slepý chlapeček. Byli jati velkým zármutkem. I hledali, kdo by jej vyléčil. Ani slovutní lékaři si nevěděli rady, a tak se otec s matkou obrátili k Boží pomoci. Putovali postupně na různá mariánská místa, leč splnění své prosby se nedočkali. Tu jednou se jim ve snu zjevil přelíbezný obraz Madony. Povzbuzeni tímto znamením obrátili se pak na známého řeholníka z blízkého kláštera. Ten se jich důkladně vyptal na zjevenou podobu Matky Boží a přinesl svou sbírku mariánských poutních obrázků. A skutečně, mezi nimi bylo i vymalování Panny Marie Sepekovské z onoho snu. Pak se dozvěděli, že dotčený obraz se nalézá v Čechách v kraji bechyňském. Hned se celá rodina vypravila na dlouhou pouť. Až po mnohých útrapách a vyptávání dorazili konečně k Sepekovu. Rodiče sestoupili z kočáru, klesli na kolena a modlili se za prohlédnutí svého syna. Tu se hoch na voze postavil a radostně zvolal: „Já vidím!!! Já vidím ten kostelíček!“ Od těch dob se ono místo zázraku nazývá „Na Pokloništi“.