Kdysi dávno žil v jednom domě sedlák Stuil, co neustále tajně přenášel mezníky a tím se obohacoval na polnostech. Až mu to hamtání vlezlo na mozek a nakonec se oběsil. Jeho neposedný duch pak coural za nocí kolem Bělé, z černého obličeje blýskaly oči a z úst šlehaly plameny. Dokonce chodíval do Želnavy a zvoníkovi držel zvony, aby nemohl zvonit klekání. Takže se tam zvonilo již před soumrakem. Místní pan farář chtěl zlobivého ducha zapudit, avšak ten se nedal a zpochybňoval jeho svatost. Páterovi vyčítal, že ukradl kdysi vlastní matce vejce. Jenže Otec pravil: „Ano, ale peníze za prodej vajíčka jsem použil k nákupu papíru a inkoustu a s radostí pak napsal slovo Bůh!“ Hned nato duch zkrotl a byl vypovězen, aby sto let strašil v pustinách kolem Plechého.

Prameny a literatura

  • Stanislav Jagr, Historie rychty Želnava, str. 170, 1997

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Bělá (Parkfried)
  • Okres:
    Český Krumlov
  • Region:
    Hornoplánsko
  • Kraj:
    Jihočeský