V hodňovské hospodě se scházeli často karbaníci a nikdy nevěděli, kdy mají přestat. Nejraději však obehrávali cizí návštěvníky. Zase tak seděli náruživí hráči kolem stolu, když tu jednomu upadla karta na zem. Když se pro ni sklonil, uviděl pod stolem, že jeho spoluhráči mají místo nohou kopyta. Praštil talonem a z hospody utekl. Když se venku roztřesenou rukou šacoval, aby si mohl zapálit, zjistil, že vyhrané peníze se proměnily v koňský kobližek. Od té doby se karet ani nedotkl.