Již pobořený Vítkův Hrádek byl opředen pověstí, že v jeho podzemí je ukryt veliký poklad. Ten však prý stráží nějaký duch. Jednou se tři muži z okolí smluvili, že poklad vyzvednou. Dle starých praktik však nesměli při hledání pokladu slůvka promluvit. Sotva se dostali do ruin, pod nohama se jim otevřela země a oni uviděli truhlu plnou zlata. Tu však střežil sám kníže pekelníků a hned na ně udeřil. Co že mu za ten poklad dají. Když mlčeli, začal se na ně sápat. V úzkosti jeden z nich vykřikl: „“Ježíšmarjájosef!“ Po těchto slovech se vše i s ďáblem propadlo do hlubin.