Stál kdysi na vrchu Třemšínu mocný hrad. Jeho pán vládl nad celým okolím a patřil dokonce do družiny samotného českého krále. Jednou dostal pozvání k turnaji na Pražském hradě. I vystrojil družinu dvanácti silných junáků a všichni dostali bílého koně. Sotva rytíři odjeli, zavládlo na hradě očekávání, jak si budou před výkvětem českých i cizích reků vést. Třemšínský pán měl tři dcery a ty také netrpělivě vyhlížely návrat mladíků. Zatím na dvoře českého krále probíhalo velkolepé klání. Třemšínská družina si vedla skvěle a dokonce pokořila many krále Francie. I byli zahrnuti přízní a na jejich počest se konala hostina. Avšak Francouzi planuli vztekem a rozhodli se pomstít svou pohanu. A protože jich bylo také dvanáct a měli samé bělouše, zrodila se v jejich hlavách lest. Vydali se na Třemšín a když se blížili k hradu byli omylem považováni za domácí. I otevřely se brány a nastalo neočekávané překvapení. Cizinci rubali každého, na koho přišli, ničili síně a řádili jak bezhlaví. V nastálém zmatku podařilo se dcerám hradního pána utéci tajnou chodbou, která vedla do lesa. Když se dívky dostaly na boží světlo, rozdělily se, aby se aspoň jedna z nich zachránila. Zároveň si umluvily, že se setkají ve vsi Hvožďany. Trvalo kolik dní, než se nakonec šťastně všechny tři objaly. Ten okamžik je dodnes namalovaný na zdech hvožďanského kostela.

Prameny a literatura

  • Václav Matoušek, pozůstalost in SOkA Příbram

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Třemšín hrad
  • Okres:
    Příbram
  • Region:
    Březnicko
  • Kraj:
    Jihočeský