Při dlouhé rovině u Čkyně objevovali se na noc světlíci. Lidé mínili, že jsou to dušičky novorozených, kteří zemřeli bez křtu. Jednou tudy projížděl forman, na kozlíku mu již svítila lucerna a do Volyně daleko. Najednou v lukách povstalo světélko, potom druhé a třetí… až jich tam poskalovalo celé hejno. Forman byl kurážný a jen si furiantsky pohvizdoval. A to neměl dělat, neboť tím světlíky přilákal k sobě. Než se nadál, už jsou u vozu, skáčou na korbu i pod plachtu lezou. Náhle je vůz k neutažení a i koně se začínají plašit. Muž se rozzlobil, zaklel a přetáhl světélka několikrát bičem. V tom okamžení se světlíci ztratili a spřežení šťastně jelo dál.