Za Vimperkem v Adlerově Huti žil v dávných dobách svobodný dřevorubec. Žádná se však do jeho chajdy nehrnula, a tak si musel přivést ženu z daleka. Byla krásná a čiperná, všechno jí jen pod rukama kvetlo. Od jejich hubené kravky mívala žejdlík smetany a tu nosila pravidelně svému muži k svačině do práce. Nikomu to nešlo do hlavy, až ji jednou někdo viděl při díle. Místo aby chodila na trávu do lesa, pověsila plachtu na smrček a tahla za její cípy, jako by dojila. V chlévě se pak děly čáry a kouzla. Jindy sebrala ve žních několik klásků z cizího pole a náhle měla obilí plnou stodolu. Znala také lék na každou nemoc, dokázala spoutat blesky a krupobití. Nemusím vám ani povídat, jak jejich hospodářství vzkvétalo. Jenže jednou jejího muže zabil při práci padající strom a byl konec všemu štěstí. Po krásném pohřbu však z chalupy i s dětmi zmizela. Jen jednou se ještě vrátila. Blízko místa nešťastné smrti pověsila na mohutný buk krásně malované prkno. Tomu místu se dodnes říká U obrázku.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.