Kdysi dávno tomu, žil v Klášterci sedlák Terl. Byl vyhlášeným jedlíkem, takže bylo o strach, pozvat jej na návštěvu. Jednou nebylo zbytí a Terl se u stolu oháněl tak, že hospodáři sotva stačili nosit nová jídla na stůl. Když už měl konečně ten žrout plné břicho a odporoučel se domů, na dvoře marně sháněli všechnu drůbež, v chlívku selátko a i jedno tele chybělo. To byl tedy zákusek po všem tom jídle!
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.