Čaroděj Križko z Pravětína se jednou dozvěděl, že za Prahou je zakopán zlatý poklad, a že k tomu je potřeba jedenácti lidí a tří černých knih. Měl však jen dvě a tak poslal svého pacholka do Bavor, kde byla jedna zakopaná pod starým stromem. Križko sebral své pomocníky a hned vyzkoušel její moc. Vyvolal čerta, který divoce vrazil komínem doprostřed shromáždění dvanácti odvážlivců. Už si na některého z nich brousil svoje drápy a zařval: ,,Nejmladší patří mně!“ Nejmladší z nich, jménem Prus, zabědoval: ,,Ježíšmarjá, to jsem já!“ Jak ale čert uslyšel svatá jména, obrátil se a vyletěl komínem zpět. Za několik dnů přišel ke Križkovi nějaký tuze velký pán, prý až z krajského úřadu v Písku a knihy vykoupil. Sotva došel za ves, zmizel, jako by se propadl do země.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.