Kdysi dávno se kolem Černé hory za Kvildou ochomýtal černý – zkrátka čert. Číhal zde na pocestné, lákal je tím, že jim pod nohy házel zlato. Kdo by je zvedl, ten propadl peklu. Jenže v zimě tu nebylo živáčka a tak se čert rozhodl, že si pospí do jara. Uvelebil se v močálech a brzy usnul. Jenže přišel silný mráz a čertovi přimrzl ocas do sněhu. Když se chtěl na chvíli prolétnout po okolí, nemohl se odtrhnout od země. Nakonec za použití všech pekelných sil vyrazil vzhůru a z jeho pelechu vyrazil mocný proud vody – pramen Vltavy. Snad od těch časů se její horní tok kroutí jako čertův ocas.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.