Jedné selce z Miřenic se po dlouhý čas zjevovala duše čestické hraběnky. Prosila ji o vysvobození z očistce. Měla si vyžebrat obilí, z něj upéct chleba a ten rozdat chudým a potřebným. Avšak selce se to nezdálo, vždyť nikdo jiný zjevení nevídal. Ani farář tomu nechtěl věřit. Nakonec se žena vydala za čestickým hrabětem a ani ten nevěřil. Ubohá duše se proto zjevila samotnému faráři, který poselství uvěřil a hraběte přesvědčil. Ten dal selce měřici žita a vše proběhlo jak mělo. Od té doby se už duše neobjevila, neboť byla vysvobozena z hříchu lakotnosti.