Jedno služebné děvče z Hory mělo divný zvyk. Vždy o polednách poklekalo k modlitbě, ať do bylo kdekoli, třeba i v blátě. Poslechněte si jak k tomu přišlo. Jednou šlo pro nějakou drobnost do Hodonína a dostalo se k lávce přes potok. Na druhém břehu stála divná zachumlaná postava. Vtom zvonilo poledne. Dívka poklekla a modlila se Anděl páně. Tu se ta divná baba přišourala blíž a zaskřehotala: ,,Dobře jsi se poradila, žes poklekla k modlitbě. Jinak bych tě rázem utopila!“ Poté se ta ženská obrátila a rozplynula se. Divce hned došlo, že to byla polednice. Nu a od té doby se ještě pilněji modlívala.