Na chalupě, kde říkali U Sýkorů, málo dojily krávy. Jednou tam zavítala komediantka a poradila selce, co s tím. Měla dojít na hřbitov, vzít z kostnice kost a nastrouhat ji kravám do krmení. Zbytek kosti však musí vrátit na hřbitov. Panímáma to udělala, avšak kost rozstrouhala celou. K večeru, když se v světnici setmělo, začalo něco domácí fackovat a ozvalo se: ,, Dejte mi kost, ať můžu jít k poslednímu soudu!“ Tak se dělo večer co večer. Hospodáři dávali na modlení, kněží chalupu vykrápěli svěcenou vodou, nic nepomohlo. Nakonec nešťastníci nechali vše pojistit a medle hospodářství zapálili. V novém stavení, které si za vyplacenou pojistku postavili, již nestrašilo.