Zvláštní zvyk býval na Šumavě. Lidé, kteří zemřeli, byli položeni na vyřezávané prkno. Po pohřbu bylo prkno opatřeno jménem nebožtíka a několika zbožnými verši. Tato prkna stavěli pak pozůstalí u kapliček, božích muk i jen tak u brodů. Každý kdo šel okolo, se mohl za zesnulého pomodlit. Na Horské Kvildě žil jeden kurážný mladík. Jednou se v hospodě vsadil, že si umrlčí prkno vypůjčí a do rána se na něm vyspí. Všichni jej od takové podivné věci odrazovali, ale on ne. Vybral si ke svému furianství dušičkovou noc. Horský listopad do tmy šířil ponurou atmosféru, holé stromy klepaly svými větvemi jako kostlivci. Mladík došel na křižovatku, popadl první prkno, hodil si je na záda a rychle zamířil ke vsi. Po několika krocích ho prkno začalo tížit jako by bylo ze železa. Pomalu ztrácel dech, snažil se prkna zbavit, ale to drželo jako přirostlé. Ještě pár kroků a již ležel bez sebe na zemi. Ráno ho našli sousedi a nemohli mladíka poznat. Před nimi na zemi sténal bělovlasý vetchý stařec. Když ho vzkřísili, mluvil nesrozumitelnou řečí. Pomatený pak dožíval svá léta v obecním chudobinci.

Prameny a literatura

• Stachovský zápis, b.v.

Další pověsti z této obce

Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Horská Kvilda
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Kašperskohorsko
• Kraj:
  Plzeňský