Jednou pod Jirkalovem kosili trávu. Tu slyšeli, jak uprostřed louky někdo stlouká máslo. Dívali se, ale nikde nikoho neviděli, a tak si mysleli, že je to klam. Jeden z nich pak rozverně zakřičel: „Dej nám taky!“ Tu se před nimi objevil stoleček a na něm bylo máslo a chléb. Sekáči se najedli a nahlas poděkovali. Stoleček zase zmizel. Hned na to za nimi někdo zakřičel: „Zle by se vám vedlo, kdybyste nepoděkovali!“ Sekáči se ohlédli, ale nespatřili nic.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.