V Kavrlíku žila jedna selka, která vždy vrtěla máslo v Boží den. Když jí lidé vyčítali nekřesťanské chování, vždy měla hotovou odpověď: ,,V neděli jde máslo lépe dohromady a já jsem tak rychleji hotova.“ Když pak nadešel její čas a ona zemřela, nemohli ji pohřbít. Když totiž ležela na márách, její mrtvola stále hýbala rukama, jako by máslo vrtěla. Zkrátka, nemohla odejít z tohoto světa. Kdosi příbuzným poradil, aby do blízké kapličky postavili díž na stloukání másla a pokropili ji svěcenou vodou. Teprve pak mohla být selka řádně pohřbena.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.