V Kozích Hřbetech nosila jedna selka o svátcích parádní zlatem vyšívaný čepec. Všechny ženské z okolí jí ho zaviděly, včetně její dcery. Selka si dokonce vymínila, že v něm bude uložena do rakve. Když pak časem zemřela, její dcera se rozhodla přání matky nevyhovět. Čepec zemřelé vzala a dala jí obyčejný šátek. První noc po pohřbu však někdo začal škrabat na okno a tenký hlásek volal: ,,Vrať mi můj čepec.“ Druhou noc již se ozývalo divoké voláni. Po třetí se objevila sama zesnulá. Avšak lakomá dcera nedbala. Když si pak čepec poprvé nasadila, udělaly se jí po celém těle páchnoucí strupy, takže vůbec nomohla vycházet z domu. Teprve pak odnesla v noci ten proklatý čepec matce na hrob do Rejštejna. Do rána strupy zmizely.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.