Jeden parezský chasník pásával koně u zdejšího rybníka. Často se tam zjevovaly neznámé pradleny. Jedna z nich se mu tuze líbila, avšak nikdy ji nemohl oslovit, vždy se záhadně ztratily. Chodil jak tělo bez duše, až se přznal svému otci, že by ji chtěl za ženu. Šli na poradu ke zkušenému šafáři z Podlesí a ten jim poradil, aby vzali z chlebové díže obruč. Tu musí mladík hodit na sobě milou pradlenu. Avšak musí se trefit, sic by se se zlou potázal. I povedlo se mu čarovnou pradlenu trefit, avšak dala se do pláče a dlouho se loučila se svou družkou. Ta na ní nakonec zavolala: ,,Nepovídej, jakou moc má kopretina!“ A tak si synek hastrmanku vzal a dobře se jim spolu vedlo. Dětí měli jako kolíků na hrábích, samá děvčata. Když byly na vdávání, ženiši se kolem jen rojili. Jednou přijel jeden z ženichů a v hospodářství měli tuze napilno. Matka znova všem připomínala, že se musí po pečení všechny uhlíky z pece vyhrnout, sic by se stalo neštěstí. Jenže přišli do toho muzikanti a na uhlíky se zapomnělo. Do rána byla hospodyně pryč, do své vodní říše se musela navrátit. Od tohoto času se od nich štěstí odvrátilo až téměř na mizinu přišli.

Prameny a literatura

• Jan Horský, Věstník školský

Další pověsti z této obce

Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.

• Kategorie:
  Člověk a magie
• Obec:
  Parezí, samota u Stach
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Kašperskohorsko
• Kraj:
  Plzeňský