U peklovského dvora byl kdysi zakopán zvon ze stříbra ulitý, neboť jej Švédové uloupili z hradu Kašperka a byl moc těžký. Chtěli se pro něj později vrátit. Jednou šel jeden dřevorubec se svou ženou sbírat suché hrastí. Tu v úbočí hory Chlum uviděli v otevřené jámě onen stříbný zvon. Muž našel silnou větev, prostrčil skrze ucho zvonu a spolu se ženou jej vyzdvihli. Dřevorubec pak upletl z proutí nůši a řekl: ,,Stará, jdi zatím napřed a upeč mi dobrý mastný šterc!“ Při prvním slově se zvon zase propadl do země. Proč jen lidé nedokážou držet jazyk za zuby!
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.