Pod starou sklárnou se rozkládal Haklův dvůr. Zdejší hospodář rád chodil do Křemelné lovit ryby. Radost mu však kalil jeden sedlák ze Zadních Paští, který z druhé strany břehu házel také udici. Nakonec se dostali do sporu a jeden druhého proklel. Bohužel, obě prokletí se okamžitě naplnila. Paštecký měl náhle kratší jednu nohu a do smrti byl mrzákem. Sedlák z pravého břehu zase oslepl. Tápavě lezl do kopce a litoval své unáhlenosti. Zabloudil ke skalám nad Sekyrským potokem. Tu uslyšel zurčení pramínku. Hltavě se napil a omyl zpocenou tvář. A ejhle! Opět začal vidět. Pomodlil se u té zázračné vody a nikdy už nevyhledával se svými sousedy žádné spory.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.