Na Hořejším Těšově sloužil za správce jakýsi Hering, osoba to prohnaná a mstivá. Majitelka velkostatku jej nakonec musela propustit. Ještě mu na odchodnou ve své dobrotivosti uspořádala hostinu. Avšak rozvzteklený správce se vyplížil do domu, našel pušku a z okna milou paní zastřelil. Vzápětí namířil hlaveň i proti sobě. Sebevraha nemohli řádně pochovat, a tak ho chtěli někde hodit do močálu. Dali jeho rakev na vůz a dle starého zvyku pobídli koně: „Tak s Pánem Bohem!“ Avšak koně stáli jako přikovaní, takže vozka zaklel: „Když to nepojede s pánembohem, tak to půjde s čertem!“ A hle, koně pak ujížděli jako splašení.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.