Do chalupy bockovské docházela jedna žena ze Stodůlek. Nosila těm lidem maso ze zabijaček a jednou uviděla na jednom velkém kameni sedět čerta. Tuze se ulekla a hned se začala modlit Zdrávas. Proto se pekelník zašklebil, švihl ocasem, poskočil po kamenech a zmizel v pekle. Číhal tu totiž na lidské duše. Když se o tom dozvěděl páter Viligius z Babylonu, rozhodl se čerta odtud vypudit. Když to nešlo modlitbami, uchýlil se k zaříkávání. Jenže tím sám peklu propadl. A hned na místě padl mrtvý. Když ho pak lidé našli, pod tím kamenem jej pohřbili. Ani kříž na něj dát nemohli, neboť na věčné časy už tam bylo otištěno čertovo kopyto.