V jednom domě přišlo zrovna dítě na svět. S rodičkou zůstávala jedna žena k ruce. V dlouhé noční chvíli vyndala z košíku pletení a jehlice se jen kmitaly. Tu něco houklo do okna: „Dej to pletení pryč!“ Babka však pletla dál. Znov a se ozval ten hlas: „Schovej ty jehlice!“ Žena však odsekla: „No jo, až budu hotova.“ Tu se to okno rozlétlo a neposlušná ženská dostala takovou ránu, že padla na podlahu a začala volat o pomoc. Pak skočila rychle do postele, kde se schovala pod peřinu. Pak strašidlo zmizelo. Ráno našli všechnu vlnu roztrhanou a jehlice přelámané. Bylo totiž zvykem, že když se někde narodí dítě, nukdo v tom domě nesmí plést.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.