Dědoušek Prajerů měl blízko vody pěknou louku. Jenže ouha, přes noc ji vždy někdo spásl. Marně louku hlídal, když tu jednou v neděli za rozbřesku uviděl v trávě krásného bělouše. Prajer se ke koni přiblížil a začal jej ve vzteku tlouci. Kůň řičel a chtěl se mermomocí dostat k jezu. Když se pak ocitl ve vodě, proměnil se ve vodníka, který zaskřehotal: ,,To jsi se s peklem poradil, že jsi na mne nesedl!" Jakmile se vodník potopil do svého království, udělal se vzdušný vír, div dědouška nestrhl do vody.
Pro tuto obec prozatím další pověsti nemáme.