Kdysi žil na Šumavě mocný pán, zvaný hrabě, se svou ženou. Ta ku podivu všem nosila na čele znamení zlaté hvězdy. Z prvního manželství měla dcerku, která měla též na čele malou hvězdičku. Když hraběnce docházely pozemské dni, musel jí její muž slíbit, že si opět vezme jen ženu se zlatou hvězdou na čele. Rok po její smrti se hrabě vydal hledat novou ženu a projezdil po světě kdejaký kout. Avšak nikde se podobná kráska nenalézala. Když byl ohlášen jeho návrat s prázdnou, nevlastní dcera Božena se polekala, že by jí otčím mohl požádat o ruku. Sebrala do uzlíčku pár věcí a utekla. Po cestě potkala žebráka, s nímž si prozíravě vyměnila šaty. Teď už by ji nikdo nepoznal. Na obzoru spatřila tvrz Kašovice a vydala se tam. Po cestě ve skalní dutině ukryla svůj uzlíček se šperky a krásnými šaty. Aby nikdo neodhalil její krásu, zavázala si šátek hluboko do čela a zamazala si tváře popelem. Tak se jí podařilo získat místo kuchtíka ve zdejší kuchyni. Jednou kuchař spatřil nedopatřením jeji tvář a velice se ulekl. Vždyť na této tvrzi nesměla se žádná žena ani ukázat. Nakonec mu musela Božena slíbit, že se neprozradí a bude dále vystupovat jako kuchtík. Jednou se pan Václav z Kašovic vydal na bál do blízké Sušice. Tu poprosila dívka, aby směla navštívit údajné příbuzné ve vsi Dobřín. Kuchař ji dobromyslně propustil. Avšak místo toho běžela ke své skrýši a oblékla se do hraběcí nádhery, v níž pak vstoupila do taneční síně. Všichni užasli nad její spanilostí, nejvíce však její nynější pán. Byli však okouzleni obapolně a nakonec si vyměnili prstýnky. S půlnocí Božena zmizela a chvátala zpět ke své práci. Jen kuchař se trochu zlobil za tak, pozdní příchod a hned jí nakázal připravit pánovi vydatnou snídani, vždyť je jistě po takovém trdlování hladový. Nyní již zase kuchtík pak vhodil do konvice získaný prstýnek. Při nalévání do šálku cosi zazvonilo a rytíř užasl nad vlastním prstenem. Hned se zajímal o obsluhu v kuchyni, avšak ke svému rozladění na nic nepřišel. Začal se soužit a přemýšlet, kde by neznámou krásku mohl zase uvidět. I uspořádal v Sušici svůj vlastní bál. A opravdu do sálu vešla opět jeho milá, když by před tím odložila kuchyňskou zástěru a oděla se v drahocennou nádheru. Tentokrát z ní rytíř Václav nespustil oči, tančili jen spolu a jen spolu také rozmlouvali. Okouzlen, věnoval jí perlovou růži. Avšak Božena opět neprodlela a s půlnocí zmizela ve tmě. Na tvrz se opět vrátila coby kuchtík. I i svou růži opět podstrojila ke snídani a když ji pán viděl ve svém šálku, udeřil přísně na kuchaře. Ten se všelijak vymlouval, až konečně přiznal pravdu. Rytíř si nechal předvolat kuchtíka a hned se ho tázal po růži. Sotva kuchtík promluvil, bylo slyšet stříbrný dívčí hlas. Padl před ní na kolena a prosil, aby sundala šátek z hlavy. Sotva to učinila, zablýskla se hvězda na něžném čele a oslněný pán ji požádal o ruku. O měsíc později se stala paní na kašovické tvrzi. I měli spolu krásné děti, ovšem bez hvězdy na čele. Zato měly v očích samotné nebe. Vždyť jejich rodiče se rajsky milovali.

Prameny a literatura

• F. A. Heber, České hrady, zámky a tvrze 18

Další pověsti z této obce

• Kaša v Kašovicích - Podle domněnek místních pochází jméno hradu Kašovice od Libušiny…

• Kategorie:
  Historická a místní
• Obec:
  Kašovice, obec
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Sušicko
• Kraj:
  Plzeňský