Na Girglhofu pracoval jeden kovářský tovaryš, chlapisko pořádné. Při spánku se mu jednou na prsa položila divná tíha, že se sotva mohl nadechnout. Sáhl si na hruď a nahmatal na ní stéblo slámy. Sevřel je svými ocelovými prsty a hned se mu začalo dýchat lépe. A protože nebyl včerejší, vyskočil z postele a běžel do dílny. Slámku sevřel pevně do svěráku a šel si zase lehnout. Ráno v dílně uviděl babici chycenou ve svěráku za vlasy, která hned kňourala o vysvobození. Toho se jí také dostalo, ovšem doprovázené pořádným výpraskem.