V noci na 22. prosince jezdívá z děkanského kostela v Horažďovicích až na hřbitov sám svatý Tomáš na ohnivém voze. U hřbitovních vrat tu již čekají zesnulí Tomášové, pomohou mu z vozu, a vedou jej k velikému kříži. Ten je plný světla a slouží za oltář. Zde se světec pomodlí, požehná svým jmenovcům a náhle zmizí. Mrtví se klidně vrátí do svých hrobů a opět celý rok čekají na pověstný ohnivý vůz.