Na velkoborském hradě sídlil rytíř Racek Záhora. Byl to muž neobyčejně prudký a vášnivý. Drancoval svoje panství, vybíjel zvěř v lesích a často mařil i životy svých poddaných. Po ruce měl správce, který podlézavě plnil každé jeho přání. Na Záhorovo panství přišel nový farář jménem Benedikt. Ten si usmyslel, že divokého pána přivede na pravou cestu. Snažil se mu hned při první příležitosti domluvit, ale rytíř nesnesl odporu a nechal nebohého kněze uvrhnout do vězení. Když se duchovní dostal na svobodu, ani za nic už nechtěl ve Velkém Boru sloužit a utekl zpátky do Prahy. Sám biskup musel Racka přísně napomenout a ten byl nucen slíbit, že už bude „sekat latinu“ a chovat se křesťansky ke svému pastýři. A tak se Benedikt přece jenom vrátil. Jenže při další rozmíšce pána a kněze, poručil pán Záhora, aby knězi vyloupali oči. A tak se také hned stalo. To už bylo moc i na samotného císaře a krále země české Karla, a proto byl bezbožný rytíř odsouzen ke ztrátě majetku a musel svou slepou oběť všude doprovázet. A tak slepý Benedikt chodil po cestách v doprovodu psa a zchudlého rytíře. Tolikrát musel Racek do kostela, tolikrát slyšel slova milosrdenství a přece se jeho srdce neobměkčilo. Po nějakém čase zase vzkypěl vztekem a chtěl slepce uškrtit. Následoval ještě těžší trest. Rytíř přišel o oči též. Jenže jeho temná duše nesnesla temnotu zraku a on za několik dní zemřel. A poslední pomazání dala mu jeho oběť – slepý kněz Benedikt.

Prameny a literatura

  • František Alexandr Heber, České hrady a tvrze, První díl, Západní Čechy 2002, str. 455-7

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Velký Bor
  • Okres:
    Klatovy
  • Region:
    Horažďovicko
  • Kraj:
    Plzeňský