Za krušných časů kolektivizace se vracel jednou jeden pracant z hospody U Roubalů. Na cestě u Kundrátů křížku poklekl tento zbožný Pačejovák a stvořil tuto modlitbu: „Pane Bože na křížku, odpusť mi, že já také jednou kles, a do toho družstva vlez. Prosím Pane Bože na křížku, podej mi svou ručičku. Až budu mít hlad, pošli mi aspoň kůrčičku!“