Šel jednou vodník do Pačejova k pekaři pro housky. Na zpáteční cestě se ještě zastavil u řezníka. Mokrý mužík v krámě ohmatával maso a ukazoval řezníkovi, jak velký kousek má useknout. Jak se tam tak motal, usekl mu řezník s masem i prsty na ruce. Vodník rozezlen vyběhl z krámu a hrozil pomstou. Protože však byl řezník chlap jako hora, vodník ho nemohl utopit. I začal řezníka soužit svými návštěvami, v chlévě mu plašil dobytek, ztrácelo se po domě nářadí a vodník vysedával po večerech v jejich sednici na peci. Zkrátka nemohli se ho za nic zbavit. Teprve když řezník zemřel, přestal vodník s návštěvami.

Prameny a literatura

• Zapsal František Kundrát 1913

Další pověsti z této obce

• Modlitba polepšeného - Za krušných časů kolektivizace se vracel jednou jeden pracant z…
• Pačívský stodolník - Za časů, kdy se Pačejovu říkalo Pačív, žil tam jeden hospodář na…
• Praotec zednářů - v roce 1382 do Bratrstva těla Božího a kružnice s kladivem uprostřed…

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Pačejov
• Okres:
  Klatovy
• Region:
  Horažďovicko
• Kraj:
  Plzeňský