Kdysi jeden myslivec jménem Střížka zachránil českého knížete před úklady protivníků proti rodu Přemyslovců. Jenže myslivec byl ještě pohanem, a tak mu jeho svrchovaný pán vykázal Bohem zapomenuté místo poblíž plánické tvrze. Ten muž se usadil v Kákovském lese, leč svých bůžků se nezřekl. Proto si ho vzal místní vladyka na paškál, kterému musel splnit zvláštní službu – přivést na dvorec bílého jelena. Pak unikne hrdelnímu trestu. Marně se zkušený Střížka namáhal, marně líčil tenata na vzácné zvíře. Až ze vzteku zavolal samotného pána pekel. Ďábel mu nabídl jelena přivést výměnou za lovcovu duši: „K jelenu obdržíš třikráte to, co si budeš přát, to vše ve lhůtě tří let.“ A tal Střížka propadl ďáblu. A hned z houští vyšel krotký bílý jelen a myslivec jej dovedl k vladykovi, který mu pro tentokrát jeho bezbožectví odpustil. Střížka se upokojil a vzdálil se do své kákovské myslivny. Po čase zatoužil po synovi, neboť měl již tři dcery, a to se mu vyplnilo. Již druhým rokem se stal plánickým panským lovčím, ale všechna radost jej opustila, neboť třetí rok prolétl jako vyplašená koroptev. I začal více rozjímat o svém bezbožném životě, navštěvoval místní kostelík a nakonec se místnímu plebánovi vyzpovídal ze své smlouvy s čertem. Mladý kněz sice neznal na tento smrtelný hřích žádný lék, avšak poradil mu, aby se pravidelně modlil k Panně Marii. A náhle tu byl soudný den. Ďábel se zjevil a ptal se nebožáka na jeho poslední přání. Ten se snažil získat čas a usmlouval, že s posledním přáním se dostaví na toto místo až s úderem půlnoci. Když se pak sešli, pekelník čekal na poslední myslivcovo přání: „Než se s tebou vydám do tvého hájemství, chci zde mít skálu z ryzího zlata, která by vážila tolik co plánická tvrz.“ Čerchmant nespokojeně zavrčel, ale protože na tento úkol zbývalo do kuropění málo času. Odletěl pro zlato. Přešla hodina, dvě, tři a tu se rozpoutala vichřice a Střížka s hrůzou vidí ďábla jak vleče povětřím zářící horu. Tu se z nebe vynořil paprsek boží spravedlnosti, jenže čertisko šikovně uhnulo. Ale blízko ve vsi tím nebeským úkazem probuzený kohout náhle zakokrhal. Rozlícený satan upustil skálu a ta se s rachotem rozlétla do okolí v podobě velkých balvanů. A jeden z nich pohřbil i myslivce. Ráno jej našli a v místě kde leželo jeho srdce, vytryskl pramen hojivé vody. Duše lidská však byla zachráněna!

Prameny a literatura

  • Alexander Berndorf in Plzeňsko r. XVII, č. 2 a 6, str. 27-29 a 109

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Legendy
  • Obec:
    Blížanovy, část města Plánice
  • Okres:
    Klatovy
  • Region:
    Plánicko
  • Kraj:
    Plzeňský