Jednou se vracel jeden voják z vojny domů do Milejovic. A protože to bylo po letech, zabloudil v hlubokém lese. Už si zoufal, když tu se objevila kvočna s kuřátky a vyvedla ho ven. Na poděkování v tom lese zasadil do země kříž. U něj hned vytryskl léčivý pramen. I chtěli milejovičtí postavit na tom místě kapličku, ale majitel té části lesa se tomu vzpěčoval. Jenže jeho žena byla od té doby trápena zvláštním zjevením. Vždy večer si nachystala dobré dříví na otop a třísky na podpal, aby mohla ráno rychle uvařit snídani.. Jenže v noci se ze dvora počalo ozývat divné kvokání a pípání a do rána bylo dříví rozházené po celém dvoře. To trvalo tak dlouho, doku hospodyně nepřemluvila muže, aby konečně ten kousek lesa věnoval na stavbu kapličky zasvecené Panně Marii. Vždyť Matka Boží opatruje jako kvočna i křesťany jako své děti.