Jeden muž býval panským cihlářem ve Strakonicích. Měl za povinnost obcházet panské pece, pálit v nich cihly a nad vším dohlížet. I sedláci jej často žádali o radu, když si chtěli ve svých malých vápenkách vápno vypálit. Byl stále na nohou a znal v okolí kdejakou pěšinu, strom či kámen. Chodíval tak i v noci, neboť byl kurážný a strašidel se nebál, natož lidí, protože měl s každým dobrou vůli. Zkrátka na záhady nevěřil. Avšak jednou přišel domů zamyšlený, až si toho paňmáma všimla. Aby tak byl nemocný… A tak se vyptávala, celá zneklidněná, až jí to všechno vyložil: „Šel jsem včera z Katovic k Mnichovu za jasné měsíční noci. Najednou jsem viděl v poli temnou postavu, jak se plouhá mezi stébly. I volám, aby dotyčný za mnou vyšel na cestu. Jenže žádná odpověď. Zastavím se, postava též. Myslel jsem, že je to můj vlastní stín. Ale ten byl za mnou. A tahle divná postava plula po poli jako by se vznášela. ~ Popadl mne strach, jaký jsem ještě nezažil. I vytáhl jsem růženec a tiše se modlil. Asi dva desátky. Podívám se kradmo do pole, je tam stále. Pak ta osoba zvedla ruku vzhůru, bledne, mizí, až se rozplynula ve vzduchu jako ranní mlha. Po chvíli jsem se vzpamatoval a došel na to místo v poli. V osení bylo vypálené kolo!“ „Nic se netrapte, pantáto, a jděte spát,“ utěšovala žena svého muže. „Ale to povídám, nikomu ani muk, kdovíco to znamená,“ povzdechl si cihlář, když odcházel na kutě. ~ Jenže za tři dny zemřel. Byl to zdravý, silný muž, a bylo mu jen šedesát let.

Prameny a literatura

• Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost SoOA Strakonice

Další pověsti z této obce

• Ohnivé kolo - Jednou šel pantáta do Mnichova. Bylo navečer a v lese na rozcestí…

• Kategorie:
  Člověk a osud
• Obec:
  Mnichov
• Okres:
  Strakonice
• Region:
  Strakonicko
• Kraj:
  Jihočeský