Jednou šel pantáta do Mnichova. Bylo navečer a v lese na rozcestí potkal hajného. Dali se do řeči a pak se vydali společnou cestou. Tu spatřili ohnivé kolo. Bylo před nimi asi na hon daleko. Ulekli se, ale když jim nijak nehrozilo a drželo se stále před nimi, dodali si odvahu a šli dál. A tu napadla hajného pošetilá věc: „Což se mi stane, když do toho kola střelím?“ Pantáta ho zrazoval, ale přerušil jej praskavý hlas: „Co tě nepálí, nehas!“ To strašidelné kolo promluvilo. Přesto hajný, ostřílený vysloužilec, nedbal. Přiložil k líci, rána zahřměla a – kolo se ztratilo. Jenže hajný ležel na zemi a nehýbal se. Pantáta letěl do vsi pro pomoc, ale bylo pozdě. Hajný byl mrtvý a na tváři měl vypálené loukotě. Na borovici opodál potom pověsili křížek, to na paměť toho neštěstí. A ten tam visí dodnes.

Prameny a literatura

• Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost SOkA Strakonice

Další pověsti z této obce

• Kruh v obilí - Jeden muž býval panským cihlářem ve Strakonicích. Měl za povinnost…

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Mnichov
• Okres:
  Strakonice
• Region:
  Strakonicko
• Kraj:
  Jihočeský