Zimnice

V Tchořovicích u Kasejovic sloužil před lety jeden čeledín. Byl silný za dva a dobrý jako dítě. Jednou po zimě oral za časného jitra. V poledne vypřáhl a sám si sedl na mez. Tu po cestě kráčejí dvě babice, kostnaté tváře zašlé věkem. Usedly poblíž oráče, který byl skryt velkým keřem. Mladík na jarním sluníčku klímá, a tu slyší divná slova: „Až mu přinesou k obědu mléko, sednu mu na první lžíci. Jak mě spolkne, za tři dny bude na prkně!“ Čeledín si protírá oči byl to sen, nebyl to sen? A tu ho konečně probere volání děvečky, která mu přinesla na pole jídlo. „Dnes ti nesu jen chléb a mléko, hospodyně neměla na vaření čas,“ povídá dívka a už ubíhá zpátky do vsi. Čeledín se zarazil nad tím jídlem a vzpomněl, co říkaly ty babice. Ale za chvíli věděl, jak na to. Vytáhl měchuřinu s tabákem, tabák schoval do kapsy. Nakrájel chléb do mléka a první lžíci nesl k ústům. Ale nedonesl, šikovně ji vylil do měchuřiny a pevně zavázal. Potom se v klidu najedl a večer se spokojeně vracel z pole domů. Navečer oběhl kamarády a pozval je za humna. Tam jim rozdal do rukou cepy, položil měchuřinu na zem a pobídl udivené mládence, aby do ní začali mlátit. Nejprve se zdráhali, vést si tak bláznivě, ale čeledín je prosil při svém zdraví. A tak přece začali. Za chvíli se z měchuřiny ozval nářek: „Pusť mě, pusť mě. Už ti nebudu škodit!“ Chasníci přestali úlekem mlátit a čeledín dál vede svou: „A nebudeš ani ostatním ve vsi škodit?“ „Nebudu, nebudu!“ zaříkává se hlas. Čeledín rozvázal provázek a před nimi se objevila vyzáblá baba – zimnice. A za chvíli se ztratila jako dým.

Prameny a literatura

  • Václav Mentberger, Kasejovické pověsti, písně a říkanky 1938

Další pověsti z této obce

Informace k pověsti

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Tchořovice
  • Okres:
    Strakonice
  • Region:
    Blatensko
  • Kraj:
    Jihočeský