Koncem 17. století se Čechami valila morová epidemie. V blízkém Týně nad Vltavou byli z rozšiřování této smrtelné nemoci obviněni Židé a vyhnáni z tohoto městečka. Ve chvatu pobrali tito nebožáci své skrovné majetky a prchali, kam se dalo. Někteří se dostali podél toku řeky Lužnice až za Bechyni a tam se ve skalách ukrývali. Tekl tam pěkný potůček a bylo bezpečno. Když se situace uklidnila, připojili se ke svým souvěrcům v blízké Bechyni. Od té doby se onomu potoku říká Židova strouha.