Před mnoha lety šuměla mezi Bohumilicemi a Sudslavicemi věkovitá alej. Páni ji však nechali vykácet a od té doby se tam zjevovalo osamělé světélko. Skákalo po pařezech a kvílelo. Byla to jistě duše zakletá do některého stromu. Jednou tudy šla překupnice z Vimperka, měla plnou nůši vajec a másla. Jen se na kus řeči stavila a pokračovala přes varování sousedů dál. Sotva vkročila mezi mohutné pařezy, strhla se vichřice a světýlko kolem ženy skáče jako divé. Ta hrůzou omdlela a vzkřísila ji až ráno kolemjdoucí mlékařka.