V Putimi žila jedna pobožná výměnkářka. Ani zima ji nemohla odradit od návštěv jitřní mše. Jednou ji trápila nespavost a tak vyhlédla zavátým okénkem směrem k nedalekému kostelu. Ale co to? V kostele je světlo. „Že by začali,“ mihlo se babce hlavou, rychle se oblékla a pospíchá do kostela. Už z dálky slyší hrát varhany, přidá do kroku a je uvnitř. U oltáře stojí kněz, ale ona ho nepoznává, rozhlédne se kolem, jejda, nikde známá tvář. Babka si připadá tuze divně. Ale teď náhle vidí, ano, tam je její kmotřička. Probůh, ale ta je přece dávno mrtvá! To už se k ní kmotřička tlačí zástupem postav a šeptem se ptá: „Holka, co ty tady děláš?“ „Já jsem přišla na jitřní,“ třese se výměnkářka hrůzou. „Milý dítě, tohle není jitřní, to je půlnoční, nás duchů. Kam se podíváš, samej nebožtík. A jestli ti můžu poradit, nech ře í a ať už jsi z kostela dřív, než skončí tahle mše! Kdyby tě tu nachytali, bylo by s tebou zle.“ Výměnkářka se otočí jako na obrtlíku a letí ven. Jenže ve dveřích už se po ní natahují čísi ruce a ty ruce ji drží za kožich, co má na sobě. Chytře z něj vyklouzla a jako splašená pádí domů. Ráno, když šli lidé z opravdové jitřní, nemohli pochopit, proč na hrobech leží kusy roztrhaného kožichu.

Prameny a literatura

• Tomáš Staněk, Dva sešity povídaček, rukopis 1940-60

Další pověsti z této obce

• Přísný most - O putimském černém mostě se vypráví zvláštní věštba. Když na něj…
• O znamení Radkovských - Před čtyřiceti lety vyprávěl jeden Putimák o náhrobcích stojících při…
• Dvojí lid, dvojí kostelem - V Putimi žili před mnohými časy lidé dvojího vyznání. Proto je prý…
• Mrtvý farář - Na počátku husitských válek byl jednou vylákán putimský farář k…
• Putimský hastrman - Jedné pošmourné listopadové noci jel poslední mleč z putimského mlýna…

• Kategorie:
  Revenanti
• Obec:
  Putim
• Okres:
  Písek
• Region:
  Písecko
• Kraj:
  Jihočeský